22. 6. od 10 hodin se sešla téměř celá škola a několik rodičů na druhém ročníku školní akademie. Žáci opět předvedli unikátní projevy.  Představil se nám dramatický kroužek „Dramaťáček“ s vystoupením „Voda“. Pak se nám představil kroužek „Muzicírování“ s písničkami a rytmikou. Poté následovaly ukázky ze sportu paravoltiž. Děti v kroužku gymnastiky se učí akrobacii, cvičení na nářadí, strečink a další prvky. Na akademii nám předvedli cvičení na švédské bedně, které pak využívají v parajezdectví a dokonce v této disciplíně soutěží.
Celý příspěvek →

Prázdniny se nezadržitelně blíží a tak jsme ve středu 21.6. se třídou ZŠA2 vyrazili na výlet a v pátek na přírodovědnou exkurzi.
Vlakem jsme se svezli na Hospital Kuks, kde jsme prošli celou bylinkovou zahradu, porozhlédli se po okolí, a ještě si prohlédli vystavené sochy Matyáše Brauna. Na závěr jsme si dali zmrzlinu a zase jeli vláčkem domů.
A hned v pátek jsme se vydali prozkoumat okolí Biřičky. Musím řici, že si toho děti ze školy spoustu pamatují. Ochutnali jsme borůvky, našli houbu – hřib kovář a pohráli si na hřišti.

Ve čtvrtek 8. 6. 2023 se žáci ze zdravotnického kroužku zúčastnili krajského kola speciálních škol Mladý zdravotník v Úpici. Akce byla pod záštitou Červeného kříže. Naši zdravotníci se snažili využít svých znalostí a dovedností v nejrůznějších disciplínách. Putovní pohár jako nováčci nezískali, ale vrátili se plni nových zkušeností a hezkých zážitků. Už nyní se těší na příští rok, kdy budou moci prokázat nově získané zkušenosti, vědomosti a dovednosti.

Další foto ve fotogalerii Kulturní a společenské akce 2022-2023 – Škola v přírodě

V pondělí 29.5. jsme se vydali tradičně vlakem do Jestřebích hor. Cesta proběhla bez problémů, a tak jsme se již těšili na „naši chalupu“. Pro některé z nás bylo překvapení, že musíme ještě ujít 3,5 km do strmějšího kopce. Odměnou nám byl výborný oběd a zasloužený odpočinek. Načerpali jsme síly na odpolední aktivity. Čekalo nás putování po stopách loupežníka Lotranda s nelehkými úkoly.
    Cestou si vyprávíme o historii československého opevnění. Soustava pevností v broumovské vrchovině se nachází právě v lesích Jestřebích hor. Během naší cesty objevujeme několik bunkrů – tzv. lehká opevnění. Jsou otevřené, neudržované, ale odvážlivci mohou do bunkru vejít a podrobně ho prozkoumat. Přes Lotrandovu skálu míříme k rozhledně Žaltman, odkud je nádherný výhled do kraje. Ten si nenechá ujít téměř nikdo z nás, i když překonání strachu a trochu odvahy je na místě. Na zpáteční cestě nás čekají úlohy. Rozdělily jsme se do skupin a soutěžíme, kdo nejlépe zodpoví a splní daný úkol. Večerní program se nesl v hudebním hávu. Nejenže jsme si zazpívali, ale také jsme si vytvořili vlastní melodie a rytmy. Pro ty odvážné jsme připravili večerní prohlídky bunkrů. Celý příspěvek →

Ve čtvrtek nás čekal celodenní výlet v teplických skalách. Po snídani jsme svižnou chůzí, tentokráte z kopce, došli na nádraží a vlakem odjeli do stanice Teplice nad Metují.
Vydali jsme se na okružní cestu teplickým skalním městem, který se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Přírodní rezervace je významná i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde i rozsáhlá rašeliniště.
Dostali jsme tištěného průvodce s popisem cesty a skalních útvarů. Našimi průvodci se stali Vladík a Ríša. U každé pojmenované skály nás informovali a upozorňovali na zajímavosti. Zároveň jsme se seznamovali s informacemi na panelech naučné stezky. Také jsme si vyzkoušeli, jak se dělá ozvěna.
Mysliveček na čekané, hlava koně, sekera, hlava psa, královská koruna, ropucha, lední medvěd a další pojmenované skály nás uváděly v úžas a obdiv. Někteří dokonce vymýšleli vlastní názvy skalních útvarů. Fantazie a představivost hrála svou roli. Dále jsme procházeli skalním chrámem a pod branou štěstí jsme mohli vyslovit naše tajná přání. Vyplní se nám? V otevřené krajině jsme v dáli obdivovali Martinské stěny. Příjemně unaveni jsme se vraceli zpátky a spokojeně odjížděli do Radvanic.
Ale to už jsme se těšili na večerní program plný hudby, tance a soutěží. Čekala nás karnevalová diskotéka. V oblacích bublinek se nám předvedla zvířátka, princezny, ale i karatistka.

Poslední den byl ve znamení vyhodnocení všech soutěží, úkolů, ale i sportovců, kamarádů a turistů. Velký úklid, balení kufrů a poslední oběd. Teď už nás čeká jen cesta na nádraží a vlakem zpátky do Hradce Králové ke svým rodičům, sourozencům či babičkám a dědečkům.

Třetí den nás čekala sportovní olympiáda, bohužel počasí nám nepřálo a nemohla proběhnout v přírodě. Proto jsme si uspořádali netradiční sportovní disciplíny na ubytovně. Největší úspěch měly soutěže družstev v provlékání obručí a hrátky s padákem.
Odpoledne se počasí umoudřilo, a my pokračovali v projektovém učení. Kraj bratří Čapků nám přímo nabízí literární výuku, propojení s přírodovědou či zeměpisem. Z Jestřebí boudy se vydáváme panskou cestou nejprve ke skále loupežníka Lotranda, pak k bílému kůlu a značenou turistickou cestou do Malých Svatoňovic, rodiště Karla a Josefa Čapkových. Na náměstí obdivujeme sousoší Karla a Josefa Čapka a odměnou nám je cukrárna u Dášenky. Při zpáteční cestě si procházíme park s interaktivními úkoly o životě a díle zdejších rodáků, které si rádi vyzkoušíme a zahrajeme. Vracíme se raději stejnou cestou, jelikož počasí a lesní cesty jsou nevyzpytatelné. Na zpáteční cestě nás opět čekají úkoly ve skupinkách – o životě a díle Karla a Josefa Čapka. Odměnou jsou opět obrázky loupežníků, které nám sotva stačily, neboť děti vše věděly a mnohé si zapamatovaly.
Večer jsme si povídali o knihách Karla a Josefa Čapka. Nakonec jsme si zahráli pohádku „Jak pejsek s kočičkou vařily dort“.

Druhý den jsme se věnovali přírodovědě, vlastivědě a prvouce. Paní učitelky se na chvíli staly meteoroložkami, neboť sledovaly počasí, dešťové mraky a radary, abychom mohli být venku v přírodě. Tento den bylo počasí velice proměnlivé! Proto jsme nejprve plnili úkoly na ubytovně a když vykouklo sluníčko, vyběhli jsme na louku a do lesa, abychom si prošli stezku s úkoly. Stihli jsme to na poslední chvíli, než začalo pršet. Ještě jsme si ukázali, co se smí a nesmí dělat v lese a rozdali odměny – loupežníky za splněné úkoly.
Odpoledne jsme se vydali směrem na Markoušovickou rozhlednu. Počasí bylo nejisté, ale my vybaveni pláštěnkami a nepromokavými botami, jsme směle vyšli do terénu. Cestou jsme poznávali luční květiny a traviny. Netrvalo dlouho a začalo mírně krápat, ale to nám nevadilo, vždyť jsme byli připraveni. I tak jsme s obavami sledovali kupící se černé mraky. Dostali jsme se až do lesa a objevily se další překážky. Na cestě ležely stromy, cesty byly rozbahněné, a tak jsme hledali jiné. Terén byl stále více složitější a deště přibývalo. Nezbylo nám nic jiného než se vrátit zpátky. Několik dětí se ujalo vedení a vedly nás lesními cestičkami. Najednou jsme se ocitli na jiné straně! Nakonec vše dobře dopadlo a my se šťastně vrátili na ubytovnu. Ale takové dobrodružství jen tak nezapomeneme.

Květnové dny byly plné očekávání, až nastal ten pravý den – pondělí 22. května, kdy se skupina dětí ze ZŠ speciální a děti z 1. stupně ZŠ vydaly na týdenní pobyt (5 dní) na školu v přírodě. Jako tradičně jsme jeli vlakem, kde nastala mírná komplikace s návazností a přestupem vlaků. Díky vstřícnosti a laskavosti průvodčích jsme všechny cesty absolvovali bez potíží a problémů.
Vystoupili jsme na vlakovém nádraží v Radvanicích a čekala nás 3,5 km dlouhá cesta vzhůru na Jestřebí boudu. Cestou jsme se zastavili u „kostelíčka“, posvačili a pokračovali jsme v cestě. Další zastávka byla u studánky, kde jsme se osvěžili, nabrali síly a zbytek cesty nám již rychle uběhl. Ubytovali jsme se, naobědvali a po zaslouženém odpočinku nás čekal odpolední program.
Vydali jsme se po stopách loupežníka Lotranda. Cestou jsme si pohádku od Karla Čapka vyprávěli, a tak jsme začali naše putování po kraji bratří Čapkových. Zastavili jsme se na „Lotrandí“ skále a odtud putovali k rozhledně Žaltman. Cestou jsme se rozdělili do skupinek a plnily předem připravené úkoly. Za správné odpovědi jsme dostali obrázek loupežníka.  Výška rozhledny 22 metrů, byla pro mnohé z nás výzvou. Ale stálo to zato, krásné výhledy do krajiny i do vzdálenějších míst, byla opravdu krásná podívaná.
Po večeři jsme ještě využili pěkného počasí a proběhli se po louce a zahráli si hry. Poté jsme ve sportování pokračovali na ubytovně. Abychom si uchovali vzpomínky na celý pobyt, vyrobili jsme si deníčky, kde jsme každý den zapsali, nakreslili nebo nalepili obrázky.