Slavětínská rozhledna
Škola v přírodě je právě v polovině. Počasí nám zatím přeje, ale dnešní meteorologická předpověď není příznivá. A skutečně! Nad Jestřebí boudou se kupila oblaka a očekávaly se bouřky a déšť. Co si počneme? Co můžeme dělat? A byl tu nápad!
Vytvořili jsme kruh a zavolali jsme k nebi indiánské zaklínadlo, abychom mraky zahnali. Poté jsme se vydali na cestu plnou lučních květů, travin a keřů. Začala se stahovat mračna a v dáli zabouřilo. Vpředu se ozval dětský smutný hlas: „To nám to nepomohlo…“ a vzápětí se ozvala indiánská píseň. Ještě dvakrát zabouřilo, ale marky ustupovaly a my putovali dál na Slavětínskou rozhlednu. Cestou děti nasbíraly různé květiny a rostliny a pod rozhlednou si vytvořily „květinovou paletku“. Někteří už nedočkavě hleděli vzhůru k rozhledně.
Opravdu, odměnou nám byl nádherný výhled na vesničky, městečka, lesy, louky, kopce a kopečky. Otevřelo se před námi malebné panorama Jestřebích hor. Zpáteční cesta nám rychle utíkala, prázdná bříška se už hlásila o své.
Po obědě se obloha zatáhla, přišla i krátká přeháňka, ale nám to už nevadilo. Výukový program v „chalupě“ byl tak pestrý, že jsme si ani nevšimli, že je čas svačiny. Sluníčko nás lákalo zpoza mraků ven na sportovní podvečer. Mohli jsme si vyzkoušet netradiční hry a sportovní soutěže.
Dnešní den byl opravdu pestrý, večer se chystala karnevalová diskotéka. Pipi, dlouhá punčocha nám představila krásné víly, princezny, květinky, tučňáky z Madagaskaru, Flinstouna, kovboje a mnoho dalších masek, které se ztrácely v karnevalovém reji.
Den byl u konce. S přáním krásné, klidné noci jsme se rozloučili a těšili se na nová dobrodružství a poznání.