Leckdo by si mohl myslet, že když jsme se s batohy hrnuli do našeho školního mikrobusu, že jedeme někam na výlet. A že ho chceme mít aktivní a proto si vezeme i kola. Nu, a kdyby se ještě dozvěděl, že jedeme do srubů, tak by to bylo jasné, protože srub je dřevěná roubená stavba. Ale není tomu tak – jeli jsme do Srubů, ale jak poznáte podle velkého písmene na začátku, tak to je vesnice. A to vesnice, kde se konalo Mistrovství České republiky ČSMPS v závodech horských kol. A proto také ta horská kola. Naše výpravy byla maličká – trenér Pavel Svoboda a závodníci Petr Štosek a Matěj Kulič. Kluci odjížděli z Hradce s vědomím, že mají natrénováno, znají svoje kola a zásady cyklistické taktiky. Škoda, že s námi nemohli jet Hubert Bulíček a Rosťa Středa (zranění).
V pátek jsme tedy vyrazili od školy na učiliště do Chroustovic, kde jsme se ubytovali a dobře najedli. To byla výborná příprava na závod. Mimochodem – mnoho Vašich spolužáků zde v minulosti na učilišti studovalo.
Potom jsme odjeli na start do Srubů, kde se od 15,00 jela časovka jednotlivců. Tam se k nám přidala Denisa Macurová, členka našeho SK Integra a zároveň špičková reprezentantka České republiky ve sjezdovém lyžování a stolním tenisu, kde v lyžování má i tituly světové šampiónky, ve stolním tenisu patří ke světové špičce.  Časovka ve Srubech je opravdu těžká,  3 km dlouhá cesta vysoko do lesa, z toho 1 km opravdu strmé stoupání, které prověřilo nohy a dech každého startujícího. A když sportovci vysupěli až nahoru, tak je čekal technicky těžký úsek v lese.
Druhý den se jel okruhový závod s hromadným startem na 4,5 km (Kulič a Macurová) a 9 km (Štosek), kde hned po startu závodníky čekal velmi těžký sjezd přes podzimně omoklé kořeny a pařezy a kde bylo nebezpečno.
A jak se dařilo našim reprezentantům? Skvěle! Matěj Kulič dvakrát zvítězil ve své kategorii. Denisa Macurová, přestože je pro ni cyklistika jenom doplňkovým sportem,  brala první a druhé místo, celkově zvítězila (započítány výsledky obou závodů).
A Petr Štosek? Ten měl proklatě těžký úkol! Závodil v elitní kategorii mužů a to mu ještě nebylo 16 let. Navíc mezi jeho soupeři byli i 3 reprezentanti. Podal statečný a zodpovědný výkon, umístil se v obou závodech mírně za polovinou startovního pole. A čas – ten nebyl vůbec špatný! Byly to krásné závody a krásné počasí – radost. Jako trenér oceňuji přípravu mých cyklistů, na výsledcích a časech to bylo vidět. Děkuju jim!                                                     
Tak cyklisté – vítejte mezi námi, těšíme se na Vás, přijďte si zatrénovat.