Žáci třídy ZA3 dostali ze slohu úkol, aby napsali vyprávění na téma Můj neuvěřitelný den. S těmi nejzdařilejšími pracemi se chceme pochlubit. 

Jakub 

Můj neuvěřitelný den
Začalo to tím, že mi v sobotu zvonil v 7:00 ráno budík, a to pro mě znamená, že bude tenhle den něčím jiným. Mezitím, co jsem vyhodil budík z okna, tak začalo normální ráno. Šel jsem do kuchyně, dal jsem si prášek a mezitím, co prášek dělal svou práci, tak jsem si oblékl oblečení. Po 10 minutách jsem si dal snídani, po snídani jsem šel na počítač koukat se na video o tom, jak postavit dům z bambusu. Mezitím, co jsem koukal na počítač, tak už bylo 12:00. Říkám si: „Je čas na oběd.“

A tady to začalo. Mamka doma mi nechala řízek. Řízek jsem dal do mikrovlnky a bylo hotovo. Řízek jsem dal na stůl, mezitím, co jsem si dělal pití, koukám na ten řízek a najednou ten řízek mizel postupně pryč a já jsem šel ke stolu a ten řízek tam nebyl. Nějak jsem se lekl a utekl jsem ven z domu.

Tomáš 
Můj neuvěřitelný den

Před rokem jsem cestoval dimenzemi a dostal jsem se do králičí dimenze. Bylo to divné, všude samí králíci a králíkodlaci. Bál jsem se, že mě jeden kousne, a že budu jeden z nich, že budu házet králičí bobky a chroustat mrkev. Naštěstí jsem měl mrkev, tak jsem si jednoho králíkodlaka ochočil a jel jsem na něm. Pak se setmělo a šel jsem spát. Druhý den jsem si jednoho králíka udělal k snídani, pak jsem dorazil do vesnice. Všude samá mrkev – domy z mrkve, telefony z mrkve. Prostě mrkvová noční můra. Každý den samá mrkev k snídani, k obědu i k večeři…

Michal 

Neuvěřitelný den
Můj den začal tím, že jsem si dal snídani. Potom jsem si vyčistil zuby a v koupelně slyšel zvuk a bál jsem se otevřít dveře a viděl jsem kartáček létat, a lekl jsem se. Pak bylo všechno normální. Vykoupal jsem se, pak jsem šel ven na procházku. Viděl jsem keř se hýbat, byl tam vlk, snědl mi nohu, tak jsem zavolal záchranku. Pan záchranář říkal, že mi nic, vážně nic není…