V pondělí 16. listopadu se kluci z S2 potkali na výstavě vlaků s dětmi ze třídy A7 – bylo to pro obě skupiny veselé překvapení.
Nadšení  „dědečků“ modelářů se postupně přeneslo na děti, mohli jsme obdivovat velký model parní lokomotivy, bohužel nefunkční, pak mírně zvětšený domácí model parní lokomotivy s dvěma vagóny, který syčel jako skutečná mašinka a proto u něj vydržely děti asi nejdéle.
Oproti loňsku přibyl zapůjčený model německé továrny s třemi soupravami vlaků, a také ukázka, jak vlastně vzniká krajina: kolem sestavených kolejí na kovové konstrukci se musí dát ze všech stran dostat – základem „kopců, pohoří“ jsou kousky polystyrénů, podklady pro jezírka a stavby jsou z překližky nebo z papírového kartonu, podle hrubého odhadu trvá postavení modelu kolem pěti let všeho volného času modeláře.
Vláčky pak mohou jezdit kolem malých domků, kterým svítí okna, na nádraží čekají malinkatí lidé a objevili jsme také domácí i divoce žijící minizvířata (na poznání slepic nebo hus by se ale hodila lupa). Na přejezdech blikají výstražná světla, vláčkům jdou zapnout přední a koncová světla, a ovládání páček na základní desce je zajišťováno ručně, takže je nutná stálá pozornost, aby nedošlo ke srážce.