Ve čtvrtek 8. 6. 2023 se žáci ze zdravotnického kroužku zúčastnili krajského kola speciálních škol Mladý zdravotník v Úpici. Akce byla pod záštitou Červeného kříže. Naši zdravotníci se snažili využít svých znalostí a dovedností v nejrůznějších disciplínách. Putovní pohár jako nováčci nezískali, ale vrátili se plni nových zkušeností a hezkých zážitků. Už nyní se těší na příští rok, kdy budou moci prokázat nově získané zkušenosti, vědomosti a dovednosti.
Dne 8. června 2023 jsme se sešli na hlavním nádraží a vláčkem vyrazili do ZOO Dvůr Králové. V ZOO byla skvělá nálada. Počasí nám přálo, všechna zvířátka se vyhřívala na sluníčku. Navštívili jsme několik krásných pavilonů a nechyběly dobroty včetně zmrzliny. Byl to náš poslední výlet, protože žáci z této třídy postupují na praktickou školu a dvě žákyně budou pokračovat v jiné třídě.
Přejeme všem žákům naší školy krásné prázdniny.
Spolek Atletika Bez Bariér Pardubice připravil na čtvrtek 8. 6. 2023 významnou sportovní a svým charakterem naprosto ojedinělou akci.
Na Městský atletický stadión přijelo na 300 handicapovaných dětí ze základních, praktických i speciálních škol z celé České republiky u příležitosti konání 13. ročníku Školního atletického parapoháru 2023. Jednotlivá školní družstva se tak utkala v 6 atletických disciplínách (pro chodící – 200m, 60m, hod kriketovým míčkem, skok daleký, pro vozíčkáře – 60m, hod kriketovým míčkem) a na závěr byli vyhodnoceni jednotliví sportovci i školy. Před samotným vyhlášením vítězných škol proběhla na stadiónu pro děti ukázka sportu handicapovaných za účasti českých paralympioniků, děti si společně s nimi mohly tyto disciplíny vyzkoušet. Součástí akce byl i bohatý doprovodný program, skákací hrad, skluzavka, handibiky, dvoukolo, parkur, mazlení s hady, malování na obličej a za odměnu pro závodníky zdarma párky v rohlíku, koláče a nanuky.
Další foto ve fotogalerii Kulturní a společenské akce 2022-2023 – Škola v přírodě
V pondělí 29.5. jsme se vydali tradičně vlakem do Jestřebích hor. Cesta proběhla bez problémů, a tak jsme se již těšili na „naši chalupu“. Pro některé z nás bylo překvapení, že musíme ještě ujít 3,5 km do strmějšího kopce. Odměnou nám byl výborný oběd a zasloužený odpočinek. Načerpali jsme síly na odpolední aktivity. Čekalo nás putování po stopách loupežníka Lotranda s nelehkými úkoly.
Cestou si vyprávíme o historii československého opevnění. Soustava pevností v broumovské vrchovině se nachází právě v lesích Jestřebích hor. Během naší cesty objevujeme několik bunkrů – tzv. lehká opevnění. Jsou otevřené, neudržované, ale odvážlivci mohou do bunkru vejít a podrobně ho prozkoumat. Přes Lotrandovu skálu míříme k rozhledně Žaltman, odkud je nádherný výhled do kraje. Ten si nenechá ujít téměř nikdo z nás, i když překonání strachu a trochu odvahy je na místě. Na zpáteční cestě nás čekají úlohy. Rozdělily jsme se do skupin a soutěžíme, kdo nejlépe zodpoví a splní daný úkol. Večerní program se nesl v hudebním hávu. Nejenže jsme si zazpívali, ale také jsme si vytvořili vlastní melodie a rytmy. Pro ty odvážné jsme připravili večerní prohlídky bunkrů. Celý příspěvek
Ve čtvrtek 1. června jsme s dětmi ze školní družiny oslavili jejich svátek – Den dětí. V atriu školy byly nachystány různé zábavné hry a soutěže na 24 stanovištích. Skupinky dětí si je se svými vedoucími postupně procházely a hrály si a soutěžily, každý dle svých možností a schopností. Zahrály si petanque, frisbee, badminton a kuželky, nosily vodu v kelímkách a přelévaly ji, staly se na chvíli krabem a želvou, zaskákaly si panáka, přeskakovaly a podlézaly překážky a mnoho jiných. Po úspěšném obejití všech stanovišť je v družině čekala malá věcná i sladká odměna.
Počasí nám přálo a děti si veselé odpoledne hezky užily.
Ve čtvrtek nás čekal celodenní výlet v teplických skalách. Po snídani jsme svižnou chůzí, tentokráte z kopce, došli na nádraží a vlakem odjeli do stanice Teplice nad Metují.
Vydali jsme se na okružní cestu teplickým skalním městem, který se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Přírodní rezervace je významná i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde i rozsáhlá rašeliniště.
Dostali jsme tištěného průvodce s popisem cesty a skalních útvarů. Našimi průvodci se stali Vladík a Ríša. U každé pojmenované skály nás informovali a upozorňovali na zajímavosti. Zároveň jsme se seznamovali s informacemi na panelech naučné stezky. Také jsme si vyzkoušeli, jak se dělá ozvěna.
Mysliveček na čekané, hlava koně, sekera, hlava psa, královská koruna, ropucha, lední medvěd a další pojmenované skály nás uváděly v úžas a obdiv. Někteří dokonce vymýšleli vlastní názvy skalních útvarů. Fantazie a představivost hrála svou roli. Dále jsme procházeli skalním chrámem a pod branou štěstí jsme mohli vyslovit naše tajná přání. Vyplní se nám? V otevřené krajině jsme v dáli obdivovali Martinské stěny. Příjemně unaveni jsme se vraceli zpátky a spokojeně odjížděli do Radvanic.
Ale to už jsme se těšili na večerní program plný hudby, tance a soutěží. Čekala nás karnevalová diskotéka. V oblacích bublinek se nám předvedla zvířátka, princezny, ale i karatistka.
Poslední den byl ve znamení vyhodnocení všech soutěží, úkolů, ale i sportovců, kamarádů a turistů. Velký úklid, balení kufrů a poslední oběd. Teď už nás čeká jen cesta na nádraží a vlakem zpátky do Hradce Králové ke svým rodičům, sourozencům či babičkám a dědečkům.
Po delší covidové pauze, jsme se letos opět zúčastnili MČR v plavání, tentokrát poprvé pořádaného v Ústí nad Labem. Reprezentovalo nás tu 7 statečných plavců a plavkyň: Lia Havelková, Marťa Hanušová, Míša Štajer, Hubert Bulíček, Lukáš Kulhánek, Filip Ježek a Rosťa Středa. Protože závody začínaly poměrně časně, rozhodli jsme se využít možnosti odjet do Ústí už v pátek odpoledne a přespat na zdejších vysokoškolských kolejích.
Třetí den nás čekala sportovní olympiáda, bohužel počasí nám nepřálo a nemohla proběhnout v přírodě. Proto jsme si uspořádali netradiční sportovní disciplíny na ubytovně. Největší úspěch měly soutěže družstev v provlékání obručí a hrátky s padákem.
Odpoledne se počasí umoudřilo, a my pokračovali v projektovém učení. Kraj bratří Čapků nám přímo nabízí literární výuku, propojení s přírodovědou či zeměpisem. Z Jestřebí boudy se vydáváme panskou cestou nejprve ke skále loupežníka Lotranda, pak k bílému kůlu a značenou turistickou cestou do Malých Svatoňovic, rodiště Karla a Josefa Čapkových. Na náměstí obdivujeme sousoší Karla a Josefa Čapka a odměnou nám je cukrárna u Dášenky. Při zpáteční cestě si procházíme park s interaktivními úkoly o životě a díle zdejších rodáků, které si rádi vyzkoušíme a zahrajeme. Vracíme se raději stejnou cestou, jelikož počasí a lesní cesty jsou nevyzpytatelné. Na zpáteční cestě nás opět čekají úkoly ve skupinkách – o životě a díle Karla a Josefa Čapka. Odměnou jsou opět obrázky loupežníků, které nám sotva stačily, neboť děti vše věděly a mnohé si zapamatovaly.
Večer jsme si povídali o knihách Karla a Josefa Čapka. Nakonec jsme si zahráli pohádku „Jak pejsek s kočičkou vařily dort“.
Ve dnech 23. – 24. 5. byl račický kanál dějištěm každoročního Mistrovství České republiky v silniční cyklistice. Za náš sportovní klub Integra Hradec Králové závodili v kategorii žáci: Hubert Bulíček a v kategorii muži: Rosťa Středa s Matějem Kuličem. Hubert si vyjezdil v časovce (5 km) i silničním závodě (10 km) zlatou medaili, stejně jako Matěj Kulič (10 km časovka a 30 km silniční závod). Rosťa se pak umístil v časovce na druhém a v silničním závodě na třetím místě. Nutno podotknout, že všichni naši závodníci se během MČR chovali naprosto zodpovědně a dali do závodu vše. Hubertovi se dokonce podařilo mít průměrnou rychlost při silničním závodu na 10 km vyšší než 30 km/h. K dosaženým výsledkům všem třem sportovcům gratulujeme a těšíme se na příští ročník.
Druhý den jsme se věnovali přírodovědě, vlastivědě a prvouce. Paní učitelky se na chvíli staly meteoroložkami, neboť sledovaly počasí, dešťové mraky a radary, abychom mohli být venku v přírodě. Tento den bylo počasí velice proměnlivé! Proto jsme nejprve plnili úkoly na ubytovně a když vykouklo sluníčko, vyběhli jsme na louku a do lesa, abychom si prošli stezku s úkoly. Stihli jsme to na poslední chvíli, než začalo pršet. Ještě jsme si ukázali, co se smí a nesmí dělat v lese a rozdali odměny – loupežníky za splněné úkoly.
Odpoledne jsme se vydali směrem na Markoušovickou rozhlednu. Počasí bylo nejisté, ale my vybaveni pláštěnkami a nepromokavými botami, jsme směle vyšli do terénu. Cestou jsme poznávali luční květiny a traviny. Netrvalo dlouho a začalo mírně krápat, ale to nám nevadilo, vždyť jsme byli připraveni. I tak jsme s obavami sledovali kupící se černé mraky. Dostali jsme se až do lesa a objevily se další překážky. Na cestě ležely stromy, cesty byly rozbahněné, a tak jsme hledali jiné. Terén byl stále více složitější a deště přibývalo. Nezbylo nám nic jiného než se vrátit zpátky. Několik dětí se ujalo vedení a vedly nás lesními cestičkami. Najednou jsme se ocitli na jiné straně! Nakonec vše dobře dopadlo a my se šťastně vrátili na ubytovnu. Ale takové dobrodružství jen tak nezapomeneme.